Chybí vrtulníky poskytnuté Ukrajině při hašení v Česku? Využívají se jiné stroje, říká odborník
Vrtulníky při hašení požárů v Českém Švýcarsku. To je čím dál častější téma na sociálních sítích, které se ovšem stalo cílem nepravdivých informací. Čím dál častěji se totiž objevuje narativ, že technika, kterou Česko poslalo na pomoc ukrajinské armádě, teď chybí právě při hasebních operacích. „Uvedený narativ je nepravdivý,“ oponuje pro server iROZHLAS.cz Richard Stojar z Univerzity Obrany.
„Vrtulníky jsme idiotsky darovali na zkorumpovanou Ukrajinu. Vláda hujerů v chaosu, snaha jak se zavděčit cizí mocnosti a rozdat naše miliardy cizím.“ Nebo: „Copak nemáme dost našich vrtulníků? Ne, vlastně už nemáme naše jsou na UA.“
Podobnými komentáři se plní diskuze pod články na sociálních sítích, které zmiňují aktuální stav šíření požáru v národním parku České Švýcarsko, nebo novou přeshraniční pomoc ve formě zasahující techniky.
Komentující tak naznačují, že stroje, které armáda darovala ukrajinské armádě pro boj proti ruské invazi, teď chybí při živelné katastrofě v Česku, která ohrožuje místní obce.
Jak je to ale s bitevními vrtulníky české armády doopravdy? Daly by se při boji s rozsáhlým lesním požárem využít? Server iROZHHLAS.cz kontaktoval experta, který vysvětluje, proč to není možné.
Nevhodné stroje
Jak serveru iROZHLAS.cz vysvětlil Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojenských studií Univerzity obrany v Brně, Česko darovalo podle dostupných informací Ukrajině bitevní vrtulníky Mi-24. To ostatně dokládají i fotografie, které na sociální síti Twitter zveřejnilo ukrajinské ministerstvo obrany.
A dokládají to také videa z Ukrajiny, která ověřily mezinárodní týmy fact-checkerů z otevřených zdrojů.
A Czech-donated Ukrainian Mi-24V fires rockets at a Russian position pic.twitter.com/x7P4z7qtF9
— OSINTtechnical (@Osinttechnical) July 25, 2022
Všechny stroje na Ukrajinu ale Česko neposlalo. Stále je má Armáda České republiky ve své výzbroji. Ani přesto se podle Stojara do aktuální hasebních operací v Hřensku nezapojily.
„Teoreticky by v podobných situacích i tyto vojenské vrtulníky mohly být nasazeny, typ Mi-24 však pro takovýto zásah není příliš vhodný, primárně je to vojenský bitevní stroj určený pro zcela jiný způsob použití. Jednalo by se tak jen o improvizované řešení,“ popisuje Stojar s tím, že k hašení požáru primárně využívá armáda jiné stroje.
„Armáda k zásahu v Českém Švýcarsku nasadila již od neděle dva vrtulníky typu W-3A Sokol, které jsou aktuálně intenzivně využívány a jsou lépe uzpůsobeny pro obdobné úkoly,“ popisuje s tím, že tyto vrtulníky na Ukrajinu Česko ani neposílalo.
„Uvedený narativ o na Ukrajinu dodaných a nyní chybějících vrtulnících pro využití při aktuálních hasebních operacích je tedy nepravdivý,“ uzavírá Stojar.
Maximální počet techniky
Podle mluvčího a velitele čety moravskoslezských hasičů Jakuba Kozáka navíc nasazení vrtulníků při podobných požárech limituje řada faktorů.
„Jedním z nich je plocha požáru - tedy prostor, nad kterým se pohybují. Je nutné zachovat co nejvyšší míru bezpečnosti pro osádky vrtulníků potažmo letounů, podmínky a výpočty ale provádí piloti, ne hasiči. Bude určitě nutné dodržovat nějaké stanovené bezpečné odstupy,“ popsal jeden z důvodů, proč není možné výrazně vyšší nasazení podobné techniky.
Na to ostatně už dříve upozornil i generální ředitel hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Ten uvedl, že na dané ploše je možné najednou nechat zasahovat sedm strojů, což už se blížilo maximálnímu počtu, který by zajišťoval bezpečný letecký provoz. Aktuálně takto působí devět strojů.
U vrtulníků se podle Kozáka navíc musí brát v potaz i nutná přistávací plocha, která má mít minimálně 50 x 100 metrů.
„Uprostřed přistávací plochy musí být vodorovná plocha o minimálním rozměru 5 x 5 metrů. Sklon terénu nesmí být větší než 5 stupňů. To je samozřejmě v lesích limitující a tento rozměr pracuje s policejními vrtulníky Bell 412, které používá Letecká služba Policie ČR,“ vysvětlil s tím, že by nasazení větších vojenských bojových vrtulníků mohlo mít požadavky ještě náročnější.
Nakonec ještě dodává, že se pochopitelně musí hlídat a dobře koordinovat, kam vrtulníky vodu shazují, což je dalším důležitým faktorem. „Nebezpečím hrozícím hasičům zasahujícím při hašení požáru ve spolupráci s leteckou technikou je zlomení a pád částí stromů a větví, nebo například uklouznutí a pád, který může být způsoben shozem hasební vody,“ říká s tím, že zkrátka „není možné zalévat vodou“ zasahující hasiče.
